Češi v Americe         

 

 

3.5       Česká emigrace do USA: 1990 - 2005

3.5.1    České země – historické pozadí

Nadvládu komunistické strany v Československu ukončily události 17. listopadu 1989. Politickou moc převzala opozice. O tři roky později se Československo rozdělilo na dvě samostatné republiky. Svým způsobem by mohla být atmosféra euforie a nadšení ze znovunabyté svobody a samostatnosti přirovnána k atmosféře za první republiky. Také v novodobé České republice začala euforická nálada obyvatel brzy opadat a začínalo být zřejmé, že přeměna totalitní společnosti na společnost stojící na demokratických principech bude stát ještě velké úsilí.

Koaliční pravicové vlády nedokázaly po volbách v roce 1996 zemi stabilizovat po stránce ekonomické, sociální ani právní. Roste státní dluh, dochází ke stagnaci a mnohdy i ke snížení životní úrovně. Po zvládnutí nárůstu inflace se navíc začala zvyšovat nezaměstnanost[1]. V roce 1998 se k moci dostala levicově orientovaná sociálně demokratická vláda, ani ta však zemi nedovedla ke větší stabilitě. Sám František Čapka ve svých Dějinách zemí Koruny české v datech[2] (české dějiny do roku 1999 včetně) napsal, že „Českou společnost na konci druhého tisíciletí vedle možnosti svobodného života v demokratickém rámci bohužel provází ekonomická, politická i morální krize.“ Pro mnohé reprezentoval příslib lepší budoucnosti fakt, že se 1. května 2004 ČR stala členem Evropské unie. V současnosti (duben 2005) zažívá česká vláda obtížnou vnitřní krizi, která negativně působí na to, jak je Česká republika vnímána v zahraničí, i jak ji vnímají sami její občané.

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začala být předmětem analýz a terénních šetření problematika týkající se pracovní migrace občanů ČR do zahraničí a jejich připravenosti (odhodlání) emigrovat. Podle výsledků provedených terénních šetření (rok 2000, 2003) lze předpokládat, že majoritní část české populace o pracovní migraci do zahraničí neuvažuje a preferuje život a práci v mateřské zemi[3]. Nejčastější důvody pro odmítnutí migrace byly podle šetření v roce 2000 tyto:

-          rodinné zázemí, přátelé, známí (95,4%)

-          jsem tady doma, tady to znám (88,2%)

-          vlastním zde rodinný domek, zahradu nebo jiný majetek (56,9)

-          mám zde dobré pracovní místo (54,9)

-          nemám v zahraničí žádné kontakty (49,4)

-          práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal/a (39,7%)

-          závažné osobní, zdravotní, rodinné důvody (38,8%)

-          příliš vysoké náklady spojené s migrací (32,6%)

-          obtížné vyřizování nezbytných formalit (30,1%)

Procento potenciálních migrantů oproti roku 2000 v roce 2003 mírně vzrostlo (v roce 2000 – 14,3% obyvatel, v roce 2003 – 17,7%). Co se týče volby cílové migrační země, největší zájem je o migraci do Německa (2000 – 25,4% z potenciálních migrantů, 2003 – 37,7%), na druhém místě je zájem o migraci do USA a Kanady (2000 – 13,4%, 2003 – 11,1%. Stejné procento, tedy 11,1% potenciálních migrantů, by v roce 2003 zvolilo i Velkou Británii.).

Sklon k migraci je ovlivněn také věkem i výší dosaženého vzdělání. „Práce v zahraničí je doménou mladých lidí, s přibývajícím věkem sklon k migraci prudce klesá.[4]“ Věková struktura do 29 let tvoří celkově dvě třetiny potenciálních migrantů. Není bez zajímavosti, že stejný rozsah připadá i na jedince bez rodinných závazků se statutem svobodný/á[5]. Více jak polovina těch, kteří uvažují o práci v zahraničí, má středoškolské a vyšší vzdělání a další více jak třetina z nich je vyučena v oboru. V průběhu tří let (2000-2003) se nezměnilo ani procento nezaměstnaných mezi jedinci s kladným postojem k migraci – v obou výzkumech tvořili nezaměstnaní méně než pět procent z potenciálních migrantů. O zahraniční pracovní migraci lze tedy předpokládat, že „zůstává nadále záležitostí zaměstnané populace a studentů, jejichž počet se v letech 2000-2003 téměř zdvojnásobil[6]“.  

Je otázkou, do jaké míry souvisí výše potenciální migrace s mírou nezaměstnanosti. Jak uvádí Drahomíra Fischlová[7], „budoucí migrace z České republiky je pravděpodobnější v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti a naopak[8]“. Kraje Ústecký, Ostravský, Olomoucký, které náleží k oblastem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, patří obecně ke krajům s nadprůměrným migračním potenciálem. Fischlová vyslovuje stanovisko, že „zatímco nezaměstnanost dotázaných není jedním ze stěžejních důvodů potenciální migrace, nezaměstnanost v regionu místa bydliště jím může být.[9]“ Následující mapka[10] znázorňuje migrační potenciál obyvatel ČR vzhledem k jednotlivým oblastem.

Migrační potenciál obyvatel ČR vzhledem k jednotlivým oblastem.
Zdroj: Fischlová, 2001: s. 3.

 

Obecně lze snad převažující motivy pro odchod z České republiky pro zjednodušení a větší názornost rozdělit do čtyř hlavních kategorií:

1) profesionální (vylepšení jazyka, nové zkušenosti, seznámení se s jinou kulturou, podnikání: studijní pobyty, stáže, služební cesty, kulturně-výměnné programy)

2) ekonomické (vylepšení své ekonomické situace: legální i nelegální práce v zahraničí)

3) politické (zklamání polistopadovým politickým vývojem, který je spojen s nestabilitou ekonomické situace)

4) rodinné (trvalé sjednocení nebo dočasná návštěva rodiny)

Po roce 1989 začala i v České republice působit mezivládní organizace pro vzdělávací výměny s USA – Komise J. W. Fulbrighta. Tato organizace jen v letech 1992-2003 udělila stipendium 310 osobám, které mají české státní občanství Proč si čeští studenti a studentky přejí studovat ve Spojených státech? Na webových stránkách Fulbrightovy komise[11] jsou uvedeny alespoň čtyři hlavní důvody pro studium v USA: vyšší kvalita studia i úroveň služeb studentům, široká nabídka škol a vzdělávacích programů, získání kulturní zkušenosti. Podtrženo a sečteno, úspěšný absolvent studijního programu v USA by po svém návratu do ČR mohl získat přinejmenším větší šance i možnosti na trhu práce a získá také nedocenitelné nové zkušenosti.

Na Spojené státy americké jsou zaměřené i jiné programy, které propagují vycestování do USA na základě profesionálních i ekonomických důvodů. Například společnost Student Agency nabízí v souvislosti se Spojenými státy sedm programů[12]. Známý je zejména program Work and Travel USA, pomocí něhož mohou studenti VŠ a VOŠ legálně pracovat ve Spojených státech až 4 měsíce, v rámci programu je také jeden měsíc vyhrazený na cestování nebo program Au pair, který je dostupný jak českým studentům, tak i nestudentům.

Možnost legální práce či jen například studijního pobytu nebo cestování ve Spojených státech však není dostupná všem zájemcům. Podobné programy bývají limitovány věkem, typem vzdělání nebo dosavadní praxe. Už jen samotná přeprava do USA je relativně finančně nákladná[13]. Kromě finanční náročnosti cesty i celého pobytu ve Státech existuje i jiná komplikace – každý občan České republiky potřebuje ke vstupu na území Spojených států přinejmenším platné vízum. V souvislosti s teroristickým útokem v USA v roce 2001 došlo následně i ke zpřísňování pravidel pro vstup do USA. V současnosti se každý občan ČR, který žádá o vízum do Spojených států, musí zúčastnit osobního pohovoru s americkým imigračním úředníkem v prostorách Americké ambasády v Praze. Žadatel o nepřistěhovalecké vízum musí nejprve odfaxovat vyplněnou první stranu žádosti (jiné formy žádosti přijímány nejsou), poté po 24 hodinách může zavolat na tzv. žlutou linku[14] a dojednat si termín konání pohovoru. Při vstupu do budovy Americké ambasády žadatel o vízum projde detektorem kovů a odevzdá mobilní telefon. Když na něj přijde řada, přistoupí k průhlednému oknu ve zdi, za nímž čeká imigrační úředník, který žadatele vyzve k podstoupení skenu pravého a levého ukazováčku ruky a také k naskenování oka. Teprve pak proběhne pohovor, během něhož imigrační úředník zjišťuje zejména účel, cíl a délku trvání plánované cesty do USA. Výhodou je, že se uchazeč dozví ihned po ukončení rozhovoru, zda a na jak dlouho americké vízum získá[15].

V případě zamítnutí žádosti o nepřistěhovalecké vízum uchazeč přichází o 2.400,- Kč, které musel zaplatit jako vízový poplatek, a přichází také o možnost legálně do Spojených států vycestovat. Někteří od svého záměru vycestovat upustí, jiní po nějaké době zkusí požádat o vízum znovu. Ti, kteří k odjezdu již byli silně odhodláni, mohou zvolit cestu nelegálního vstupu na území Spojených států amerických. Do USA se lze bez víza dostat přechodem přes mexické nebo kanadské hranice. Více k této problematice bude uvedeno později.

 


 

[1] V roce 1993 činila míra nezaměstnanosti v ČR průměrně 4,3%. Nejmenší průměrná míra nezaměstnanosti byla za rok 1996, kdy klesla až na 3,9%. Od roku 1997 však míra nezaměstnanosti stoupala. V roce 1999 poprvé přesáhla hranici 8% (1999 - 8,7%, 2000 – 8,8%, 2001 – 8,1%, 2004 – 8,3), pod kterou klesla pouze v letech 2002 a 2003 (2002 – 7,3%, 2003 – 7,8%). ČSÚ: Časová řada základních ukazatelů VŠPS [online, cit. 9.4.2005]. Přístupné z URL:  <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/e39122dd51174acac1256e86002eff03/$FILE/czam310105cr.xls>. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávána Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v březnu 8,5 %. ČSÚ: Vybrané ukazatele hospodářství [online, posl.akt. 12.4. 2005, cit. 14.4.2005]. URL: <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvyb041205.doc> 

[2] Čapka [online, cit. 14.4.2005], URL: <http://www.libri.cz/databaze/dejiny/uvody_6.html#tot>

[3] Zmiňované (i dále) výsledky výzkumu převzaty z: Vavrečková, 2004: s. 215-220. Podle šetření české populace v roce 2003 se jedná o 82,5%.

[4] Vavrečková, 2004: s. 219.

[5] Odpadá tedy nejčastější důvod proti emigraci – rodinné zázemí. Tito lidé pak mají pocit, že je doma „nic nedrží“.

[6] Vavrečková, 2004: s. 220.

[7] Fischlová, 2001: s. 4.

[8] Vavrečková (2004: s. 220) považuje vazbu mezi nezaměstnaností dotázaných a jejich přáním hledat uplatnění v cizině za nevýznamnou.

[9] Fischlová, 2001: s. 4.

[10] Převzato z Fischlová, 2001: s. 3.

[11] http://www.fulbright.cz/studium-v-usa/index.shtml [online, cit. 16.4.2005]

[12] http://www.studentagency.cz/main.php?switch=8 [online, cit. 16.4.2005]

[13] Cena za letenku do USA se pohybuje minimálně kolem 10.000,-Kč.

[14] Sazba 38,-Kč/min hovoru. Informace zde uvedené platné v roce 2004. Podrobnější informace o vízech viz webové stránky Americké ambasády v Praze: <http://www.usembassy.cz> [cit. 16.4.2005].

[15] Již delší dobu se lobuje za zrušení vízové povinnosti, nicméně zatím bezvýsledně. Redakce iDnes.cz (http://www.idnes.cz) se na své čtenáře 3.3.2005 obrátila s prosbou o spolupráci, která začínala takto: „Chtěli jste vízum do USA? Jaké to bylo? Napište nám. Už roky se vypráví o tom, že získat vstupní vízum do USA může být velmi nepříjemnou zkušeností. Někteří lidé tvrdí, že byli dokonce šikanováni. Jaké to je doopravdy?” [online, cit. 16.4.2005]. Dostupné z URL: <http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050303_115822_domaci_mhk>. 

Poslední aktualizace dne: 12.02.2007

LT © 2004, 2005, 2006, 2007;  cesivamericeZAVINÁČseznamTEČKAcz