Češi v Americe         

 

 

3.2.3    Konkrétní příběhy

   V období od roku 1848 do roku 1914 přišlo do Spojených států amerických spousta Čechů, kteří se časem stali, nebo už v době příchodu byli, veřejně známou osobností. Mnozí přišli do USA z politických důvodů, jiní spíše z důvodů profesionálních. Byli mezi nimi jak emigranti dočasní, kteří v USA pobývali jen určitou dobu, tak emigranti, kteří už v USA zůstali.           

Vojta Náprstek (1826 – 1894) je jednou z významných česko-amerických postav té doby. Jako 22letý student se v roce 1848 účastnil revoluce – byl mluvčím slovanských studentů, podařilo se mu zajmout pár vojáků a také pomáhal budovat barikády. Když bylo jasné, že revoluce skončí neúspěchem a že účastníkům revoluce hrozí perzekuce, rozhodl se se svou přítelkyní Katinkou Krákorovou emigrovat do Spojených států[1]. Už v květnu roku 1849 založil spolu se svými přáteli z New Yorku „Slovanský spolek“, později přejmenovaný na „Českoslovanský spolek“, což byl první krajanský spolek v USA[2]. V zimě 1851–1852 odjel Náprstek do Evropy, nejspíše doufal, ze mu bude umožněn beztrestný návrat domů. Před návratem byl však varován bratrem a tak se vrátil zpět do Států, kde se ale jeho Katinka mezitím vdala.

V červnu roku 1852 začal vydávat protikatolický týdeník Flug-Blätter, který byl psaný německy, protože ve Wisconsinu, kde Náprstek pobýval, žilo v tu dobu jen málo Čechů. V Milwaukee ve Wisconsinu si otevřel knihkupectví a rovněž čítárnu českých knih. Krajanům navrhoval vydávání také českých novin, jeho plán však byl realizován až po jeho návratu do Čech, kdy vyšly první díly Slowana Amerikánského a Národních novin[3]

Náprstek vystřídal mnoho zaměstnání, roku 1855 se stal mimo jiné veřejným notářem pro stát Wisconsin. O rok později se připojil k výpravě komisaře pro Indiány a hovořil i s náčelníky kmenů Siouxů. Procestoval i jižní státy Unie, s otroctvím však nesouhlasil. Na svých cestách shromažďoval Náprstek různé přírodniny, nářadí, zbraně i ozdoby, které by mohly napomoci poznání kultury Nového světa. Většina jeho sbírek je uložena v dnešním Náprstkově muzeu v Praze[4].

Právě do Prahy se Náprstek díky úsilí své matky a bratra mohl opět v roce 1858 vrátit. Jeho dům, dnešní Náprstkovo muzeum[5], se stal centrem mnoha (nejen) amerických návštěvníků. Pořádal tam pravidelné nedělní dopolední přednášky, na kterých se podíleli tehdy nejvýznamnější čeští učenci, včetně T. G. Masaryka. Náprstek se zasazoval za zřízení amerického konzulátu v Praze, za práva žen a dívek na rovnocenné vzdělání a z jeho podnětu vznikl i „Americký klub dam“[6].

Z podobných důvodů jako Náprstek emigroval v roce 1848 do Spojených států i Franta Korbel (1931 – 1920), který se tam proslavil jako zakladatel světově proslulé továrny na výrobu vín a šampaňského značky „Korbel[7]“.

I když většina emigrantů od poloviny devatenáctého století emigrovala do USA převážně z ekonomických důvodů, našli se i takoví, kteří tam jeli především z důvodů profesionálních. Pobyt v Americe, většinou jen dočasný, se odrazil ve tvorbě známých českých umělců jako byl Josef Václav Sládek, který své dojmy z Ameriky zachytil v díle „Americké obrázky a jiná próza[8]“, Antonín Dvořák, angažovaný v New Yorku za ředitele National Conservatory of Music, který vytvořil symfonii „Z nového světa[9]“ nebo Alfons Mucha, který přednášel v Chicagu, New Yorku i Philadelphii, a který v zámoří dostal nápad vytvořit cyklus Slovanské epopeje, který po svém návratu do Čech na dvaceti monumentálních plátnech realizoval[10]. Na „zaučenou“ přijížděli do Spojených států i podnikatelé jako například Emil Kolben nebo Tomáš Baťa[11].  

Čeští emigranti se ve Spojených státech amerických uplatnili i v politice. Asi nejznámějším politikem, který se narodil v Kladně, je Anton Joseph Čermák[12] (1873 – 1933), který se narodil v Kladně. Do politiky vstoupil v roce 1902 jako člen legislativy státu Illinois, vrcholem jeho kariéry bylo zvolení starostou Chicaga v roce 1931. Byl poměrně oblíbený, byl odpůrcem prohibice a snažil se potírat Chicagskou mafii (mezi jejími členy byl v té době i známý Al Capone). Do historie se Čermák ale zapsal také bez svého přičinění. Během slavnostní promenády při příležitosti přivítání nově zvoleného prezidenta F. D. Roosevelta v Miami na Floridě v únoru 1933, byl Čermák zasažen výstřelem atentátníka Joe Zangary. O pár dní později zranění podlehl. Pochován je na Českém národním hřbitově v Chicagu[13] a jeho jméno nese i jedna z největších ulic Chicaga.

   


 

[1] Polišenský, 1996: s. 23.

[2] Vojta Náprstek: Polišenský, 1996: s. 34-36, Dubovický, 2003: s. 22-23.

[3] Dubovický, 2003: s. 23.

[4] Polišenský, 1996: s. 34-35.

[5] Webové stránky Náprstkova muzea: <http://www.aconet.cz/npm/> [online, cit. 10. 3. 2005]

[6] Polišenský, 1996: s. 36.

[7] Dubovický, 2003: s. 23. O historii této značky šampaňského, která se váže ke Frantovi Korbelovi, se pojednává i na oficiálních stránkách <www.korbel.com>, [online, cit. 10. 3. 2005].

[8] Sládek pobýval v USA dva roky (1868 – 1870): Dubovický, 2003: s. 30.

[9] New World Symphony. Dubovický, 2003: s. 31. Také Kovtun, 2005: [online, cit. 10. 3. 2005], <http://www.loc.gov/rr/european/imcz/ndl.html>; s.v. 1892-1895

[10] Kovtun, 2005: [online, cit. 10. 3. 2005]; <http://www.loc.gov/rr/european/imcz/ndl.html>; s.v. 1904; také Augusta, P., Brokl, J., Honzáková, M. aj., KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918. Libri, 1996 [online, cit. 10. 3. 2005],  s.v. Mucha Alfons <http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=m&start=1>.

[11] Dubovický, 2003: s. 31.

[12] Dubovický, 2003: s. 41, Kovtun, 2005: [online, cit. 10. 3. 2005], <http://www.loc.gov/rr/european/imcz/ndl.html>; s.v. 1931.

[13] Bohemian National Cemetery: 5255 North Pulaski, Chicago, Illinois, USA.

Poslední aktualizace dne: 12.02.2007

LT © 2004, 2005, 2006, 2007;  cesivamericeZAVINÁČseznamTEČKAcz